Ústav anglického jazyka a didaktiky vznikl jako jedno ze dvou nástupnických pracovišť Ústavu (původně Katedry) anglistiky a amerikanistiky a je pokračovatelem více než stoleté tradice spojené se jménem zakladatele české anglistiky a české anglisticky orientované lingvistiky, Viléma Mathesia (1882-1945). Pražská anglistika je těsně spjata s působením Pražského lingvistického kroužku, jehož vznik Mathesius inicioval a který od roku 1926 sdružoval řadu významných domácích i zahraničních osobností na čele s Romanem Jakobsonem, Sergejem Karcevským, Nikolajem Trubeckým, Janem Mukařovským, Bohuslavem Havránkem, Vladimírem Skaličkou a dalšími. Základní teze a metody Pražského lingvistického kroužku (formulované roku 1929), jež vytyčují „pražský“ přístup k řešení jazykovědných otázek, a lidé, kteří je zastávali, začali být brzy označováni jako Pražská škola. Pražská lingvistická škola a její funkční strukturalismus představuje jeden ze tří hlavních proudů evropského strukturalismu první poloviny 20. století. Na pražské anglistice působili významní lingvisté a členové kroužku, jako byl Bohumil Trnka, Ivan Poldauf a Jiří Nosek. Tuto tradici završuje v současnosti Libuše Dušková, autorka jediné ucelené akademické mluvnice angličtiny (Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny, Praha, Academia 1988; https://mluvniceanglictiny.cz/), která u nás kdy vznikla. Prof. Dušková také inspirovala stávající výukový i badatelský program Ústavu a vychovala desítky českých anglistů, včetně většiny svých současných spolupracovníků.
Ústav zajišťuje výuku anglistiky v samostatném i sdruženém programu bakalářském (s ÚALK), navazujícím samostatném i sdruženém programu magisterském a ve studiu doktorském (PhD). Ústav je zaměřen jednak na současný anglický jazyk a jeho celkový popis na všech rovinách (gramatické, lexikální, fonologické, textové a diskurzní), uplatňující pražský kontrastivní přístup porovnávající angličtinu a češtinu, jednak na historický vývoj angličtiny od nejstaršího období až po ranou moderní angličtinu. Součástí programu, reflektujícího v prvé řadě praktické potřeby českých studentů a nároky na kvalifikaci pro jejich budoucí uplatnění, je také studium aplikované lingvistiky, praktická výuka jazyka i výuka didaktiky anglického jazyka. Snahou Ústavu je připravovat své studenty po praktické i teoretické stránce tak, aby úspěšně obstáli ve své další profesní kariéře a zařadili se do dlouhé řady absolventů-anglistů, kteří se prosadili nejen jako úspěšní překladatelé, jazykovědci, učitelé, ale i v řadě uměleckých oborů, ve státních službách jako diplomaté nebo kulturní atašé, či v soukromé sféře.
Ústav s úspěchem propojuje domácí tradici se současnými trendy v jazykovědě. Úzce spolupracuje s Ústavem českého národního korpusu, což poskytuje pedagogům i studentům přístup k rozsáhlým souborům textů v digitální podobě a využití moderních korpusových metod při jejich zpracování. Pražská anglistika od počátku udržuje kontakty s nejvýznamnějšími osobnostmi v oboru. V roce 1997 se zasloužila o udělení čestného doktorátu Randolphu Quirkovi, hlavnímu autorovi největší synchronní anglické mluvnice 20. století. V květnu 2012 při příležitosti 100. výročí pražské anglistiky obdržel z iniciativy ÚAJD čestný doktorát další spoluautor této mluvnice, Geoffrey Leech. Zbývající dva spoluautoři mluvnice, S. Greenbaum a J. Svartvik, vystoupili na půdě pražské anglistiky s přednáškami jako hosté. Z dalších zahraničních anglistů, kteří zde přednášeli, lze jmenovat přední odborníky, jako je K. Aijmerová, W.-D. Bald, M. Barlow, L. Bauer, B. Fox, D. Geeraerts, M. Görlach, P. Hanks, S. Hunston, S. Johansson, L. Kahlas-Tarkka, B. Mitchell, G. Nickel, H. Sauer, M. Scott, J. Sinclair, W. Teubert, J. Martín Arista, G. Gilquin a další. Ústav udržuje těsné vztahy s katedrami anglistiky po celé České republice i na Slovensku a jeho členové se formou účasti v oborových a jiných komisích podílejí na rozvoji oboru u nás. Vedle toho je Ústav napojen prostřednictvím výměny studentů i pedagogů i dalšími formami spolupráce na anglistická pracoviště v Británii (Sheffield, Oxford, Cambridge, Canterbury, Bristol, Edinburgh), Evropě (Freiburg, Mnichov, Poznaň), USA i jinde. Členové ústavu jsou zapojeni do současného dění v oboru a mezinárodní komunitě díky pravidelné účasti na mezinárodních konferencích (ESSE, Euralex, Corpus Linguistics) a workshopech. Řada z nich také působí v redakčních radách nebo jako hlavní redaktoři významných lingvistických edic a časopisů (Prague Studies in English, Brno Studies in English, Linguistica Pragensia, Časopis pro moderní filologii aj.). Vedle pedagogické činnosti se členové ústavu věnují rozsáhlé publikační a vědecko-výzkumné činnosti a jsou řešiteli společných i individuálních grantů.
