Rigorózní řízení

Rigorózní řízení: základní informace pro program anglický jazyk

Požadavky na státní rigorózní zkoušku

RIGORÓZNÍ PRÁCE

Rigorózní práce musí odpovídat současnému stavu rozvoje a metodologií příslušného oboru. Základem rigorózní práce typu PhDr. může být rozšířená práce diplomová (viz níže). Kromě kvantitativních rozdílů se musí rigorózní práce lišit od diplomové kvalitou zpracování, zejména v teoretickém přístupu a metodologii (větší hloubkou a šíří teoretického záběru a konsistentní metodologickou propracovaností). Při přípravě práce lze konzultovat s příslušným specialistou na pracovišti po splnění platebních podmínek stanovených fakultou.1

Požadavky na rigorózní práci

(dle čl. 4 Rigorózního řádu FF UK a úzu pracoviště):

Titulní list práce musí obsahovat následující údaje:

  1. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, pracoviště fakulty, kde byla práce podána;
  2. označení „rigorózní práce“;
  3. jméno autora práce;
  4. název práce v jazyce akreditace a v angličtině;
  5. rok předložení práce.

Na samostatném listě za titulním listem musí být následující prohlášení autora o původnosti práce: „Prohlašuji, že jsem rigorózní práci vypracoval/a samostatně a že jsem uvedl/a všechny použité prameny a literaturu.“

Obsah:

  • téma dle vlastního výběru v rámci specializace pracoviště (doporučuje se konzultovat téma předem s pracovištěm, příp. si vyžádat oficiální vyjádření při podávání přihlášky)2

Forma:

  • rozsah: minimálně 180 000 znaků (tj. 100 normostran; Word: Times New Roman), nepočítaje v to souhrn a přílohy
  • jazyk: angličtina (v odůvodněných případech česky)
  • český souhrn: ca 8-10 stran
  • bibliografie:  20-30 titulů
  • formální náležitosti: titulní stránka (viz nahoře); obsah; numerické desetinné označování kapitol; standardní forma citací; soupis použité literatury, resumé v češtině a v angličtině,  přílohy apod.)

Další specifikace:

  • Práce se odevzdává nejpozději 60 dnů před konáním státní rigorózní zkoušky na sekretariátu příslušné základní součásti ve dvou tištěných exemplářích vázaných v tvrdých deskách a v elektronické podobě

Uznání rigorózní práce:

Je-li diplomová práce uznána jako práce rigorózní, je třeba, aby i v tomto případě byla předložena  v písemné podobě a na CD, s označením Rigorózní práce. Taková práce musí být  posouzena nejméně jedním posuzovatelem, aby bylo zřejmé, že daná práce splňuje kriteria kladená na rigorózní práce na FF UK v Praze. V této souvislosti je doporučeno vedoucím základních součástí, aby rigorózní práce vycházející z  prací diplomových byly upraveny tak, že se text předkládané rigorózní práce bude alespoň z 25 % lišit od práce diplomové. Pak může mít nově předkládaná rigorózní práce i nový název, což je adekvátní pro její vkládání do SISu. Posouzení této obměny je záležitostí vedoucího základní součásti nebo konzultanta práce.

Pozn. 1 Skutečnost, že si doktorand zajistí placené konzultace při psaní rigorózní práce, není automaticky zárukou, že práce bude posléze doporučena k obhajobě.

2 Komise příslušného oboru se na vyžádání vyjadřuje k tomu, zda téma rigorózní práce uvedené v přihlášce spadá do kompetence pracoviště. Práce, které tématicky nespadají do jeho specializace, nebudou přijaty.

STÁTNÍ RIGORÓZNÍ ZKOUŠKA (SRZK)

Státní rigorózní zkouška se skládá ze dvou částí, a to z obhajoby rigorózní práce a z ústní zkoušky. Obě části zkoušky se konají v jednom dni. Úspěšná obhajoba rigorózní práce předchází ústní zkoušce.

Komise a předměty státní rigorózní zkoušky

Předseda:

  • Prof. PhDr. Aleš Klégr

Členové:

  • Prof. PhDr. Jan Čermák, CSc.
  • Prof. PhDr. Libuše Dušková, DrSc.
  • Prof. PhDr. Eva Hajičová, DrSc.
  • PhDr. Markéta Malá, PhD.
  • PhDr. Pavlína Šaldová, PhD.

Zástupci MŠMT:

  • Prof. PhDr. Eva Hajičová, DrSc.
  • Prof. PhDr. Jarmila Tárnyiková, CSc.

Předměty:

  • anglický jazyk – lingvistika
  • obecná lingvistika
  • díla vědecké literatury

Obhajoba rigorózní práce

Uchazeč bude vyrozuměn pracovištěm o termínu obhajoby a ústní zkoušky do 30 dnů od doručení rigorózní práce (v počtu 2 výtisků) Ústavu. Práce musí být posuzovateli doporučena k obhajobě. Posudky si uchazeč vyzvedne týden před stanoveným termínem obhajoby (po dohodě mu mohou být zaslány poštou). Komise pro obhajobu má stejné složení jako komise pro ústní zkoušku (viz Rigorózní řád UK FF). Obhajoba se koná v anglickém jazyce v trvání 45-60 minut. Uchazeč v ní krátce shrne téma práce a její výsledky a odpoví na připomínky a námitky posuzovatelů. Pokud komise rozhodla, že uchazeč rigorózní práci neobhájil, stanoví, zda je nutné ji přepracovat nebo doplnit (opakování obhajoby je  možné nejdříve za šest měsíců).

Ústní zkouška

Následuje po obhajobě rigorózní práce. Zkouška probíhá anglicky před stejnou komisí (viz obhajoba rigorózní práce) v celkovém trvání minimálně 60 minut. Zkušební otázky budou uchazeči zadány nejpozději hodinu před začátkem zkoušky. Hlavním účelem zkoušky je prověřit rozsah uchazečových celkových znalostí a jejich kvalitu ve všech předmětech, které jsou jejím obsahem.

Program anglický jazyk

Obsah zkoušky:

  • zkouška zahrnuje kromě anglistiky také obecnou lingvistiku a vychází z 5 otázek (anglická gramatika, lexikologie, historický vývoj, obecná lingvistika a monografie). Součástí klasifikace je i hodnocení úrovně praktické jazykové znalosti, tj. uchazeč může „neprospět“ na základě nedostatečné znalosti jazyka bez ohledu na odborné znalosti. Části zkoušky s příklady tématických okruhů:

a) anglistika (po jedné otázce z každé oblasti):

  • gramatika: morfologie (slovní druhy a jejich gramatické kategorie), syntax (syntax a sémantika anglické věty jednoduché,  syntax souvětná, prostředky syntaxe nadvětné v angličtině)
  • lexikologie: prostředky obměny a doplňování anglické slovní zásoby (slovotvorné procesy, sémantické posuny, výpůjčky), lexikální sémantika (význam a jeho dimenze, paradigmatické a syntagmatické lexikální vztahy, struktura lexika a typy lexikálních jednotek, teorie polí, komponentová analýza atd.)
  • historický vývoj: historická stadia anglického jazyka, jejich charakteristika a návaznost z hlediska gramatického, zvukového (pravopisného) a lexikálního, vnější kulturně-politické faktory ovlivňující vývoj angličtiny

b) obecná lingvistika: jazykový znak, langue-parole, centrum-periférie, roviny jazykového systému, jejich hierarchizace a základní jednotky, textová rovina, gramatické a lexikální prostředky textové koheze, aktuální členění větné, mluvní akty, pragmatika, typologie – klasifikace jazyků, nástin vývoje jazykovědy)

c) monografie: znalost 3 odborných monografií z povinného seznamu (po jedné z každé oblasti, tj. z rovin jazykového systému, lexikologie a historického vývoje), z nichž jedna bude vybrána jako součást zkoušky. Zjišťována bude jednak celkový přehled o monografii, jednak znalost konkrétních otázek a témat řešených v monografii.

Rozsah požadovaných znalostí: vymezen seznamem doporučené literatury a povinných monografií:

Seznam doporučené literatury (a povinných monografií)                        

Roviny jazykového systému(morfologie, syntax, nadvětná syntax – text):

Mathesius, V. (1961) Obsahový rozbor současné angličtiny, Praha: ČSAV

Dušková, L. a kol. (1988, 2. vyd. 1994, 3. vyd. 2003, 2006): Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny, Praha: Academia

Greenbaum S., R. Quirk (1990) A Student‘s Grammar of the English Language, Longman.

Quirk, R. et al. (1985) A Comprehensive Grammar of the English Language, Longman (vybrané kapitoly: kap. 1 Varieties of English, kap. 5  Nouns and determiners; kap. 15 Syntactic and semantic functions of subordinate clauses)

Huddleston R. & G.K. Pullum et al. (2002) The Cambridge Grammar of the English Language, Cambridge UP (vybrané kapitoly: kap. 2, R. Huddleston, Syntactic Overview)

Halliday, M.A.K. & R. Hasan (1976) Cohesion in English, Longman

Daneš, F. (ed.)(1974) Papers on Functional Sentence Perspective, Praha: Academia

(nebo Firbas, J. (1992) Functional Sentence Perspective in Written and Spoken Communication, Oxford UP)

Yule, G. (1996) Pragmatics, Oxford University Press

Lexikologie:

Lipka, L. (2002) English Lexicology, Gunter Narr. (An Outline of English Lexicology, 1990)

Cruse, A., (2000, 2004) Meaning in Language, Oxford UP

Bauer, L., R. Hudleston (2002)  Chap. 19: Lexical word-formation. In Huddleston R.,  G.K. Pullum et al. (2002) The Cambridge Grammar of the English Language, Cambridge UP

Plag, I. (2003) Word-formation in English, Cambridge UP

Historický vývoj:

Campbell, L.: Historical Linguistics: An Introduction. Edinburgh University Press, 1998

Millward, C.M.: A Biography of the English Language. 2nd ed. Harcourt Brace, 1996

Pyles, T. – A. John: The Origins and Development of the English Language. New York 1982

Vachek, J.: Standard English in Historical Perspective. SPN 1991 (mimeographed)

Obecná lingvistika:

Čermák, F. (2004)  Jazyk a jazykověda, Karolinum, UK Praha

Crystal, D. (1997) The Cambridge Encyclopedia of Language, Cambridge UP

Černý, J. (1996) Dějiny lingvistiky, Olomouc: Votobia

Povinný seznam monografií

Roviny jazykového systému:

Allerton D.J. (1982) Valency and the English Verb,  London, New York: Academic Press Inc.,

Travaux sv. 2, 1966 (Centre and Periphery)

(Prague Linguistic Circle Papers, New Series, sv. 1, statě týkající se anglického jazyka)

Brno Studies in English 8, 1969

Lexikologie:

Cruse, D.A., Meaning in Language

Plag, I., Word-formation in English

Historický vývoj:

Millward, C.M., A Biography of the English Language

Úvod > Studium > Rigorózní řízení